Jednoho dne se Bůh rozhodl stvořit Adamovi partnerku. Přivolal Svatého Petra a povídá:
  "Chci, aby to bylo podobné Adamovi, ale trochu jiné, aby to poskytovalo společnost, potěšení a radost. Budeme tomu říkat Žena"
Když byla hrubá práce hotova, Petr přišel za Bohem, aby se postaral o náročné úkoly související s centrální nervovou soustavou. Bůh povídá:
  "Chci, aby měla mozek o trochu menší, ale více na emoce a vášně. Do rukou jí dáme dvěstě nervových zakončení, protože ruce budou oba hodně potřebovat. Do nohou, jako Adamovi, jenom sto, protože oni budou skoro pořád na nohou, takže radši míň."
  "A co genitálie, Pane?"
  "Kolik jsme dali Adamovi?"
  "čtyřista dvacet, Pane."
  "No, chtěli jsme, aby měl Adam ze života pořádné potěšení, nebo ne? Tak dáme ženě stejně."
  "Ano, můj Pane."
  "Počkej, Petře. Jinak. Dej jí deset tisíc. Chci, aby křičela moje jméno!