Jednoho dne se Bůh rozhodl stvořit Adamovi partnerku. Přivolal Svatého Petra a povídá:
½Chci, aby to bylo podobné Adamovi, ale trochu jiné, aby to poskytovalo společnost, potěšení a radost. Budeme tomu říkat Žena½
Když byla hrubá práce hotova, Petr přišel za Bohem, aby se postaral o náročné úkoly související s centrální nervovou soustavou. Bůh povídá:
½Chci, aby měla mozek o trochu menší, ale více na emoce a vášně. Do rukou jí dáme dvě stě nervových zakončení, protože ruce budou oba hodně potřebovat. Do nohou, jako Adamovi, jenom sto, protože oni budou skoro pořád na nohou, takže radši míň.½
½A co genitálie, Pane?½
½Kolik jsme dali Adamovi?½
½čtyřista dvacet, Pane.½
½No, chtěli jsme, aby měl Adam ze života pořádné potěšení, nebo ne? Tak dáme ženě stejně.½
½Ano, můj Pane.½
½Počkej, Petře. Jinak. Dej jí deset tisíc. Chci, aby křičela moje jméno!½