Umřel doktor Svoboda. Jde do nebe a tam stojí u perlové brány dlouhá fronta. Doktor Svoboda jde přímo k bráně a říká Svatému Petrovi:
  "Jsem Dr. Svoboda a chci dovnitř."
  "Ech, ano, musíte jít na konec fronty."
  "Vy jste mi nerozuměl? Já jsem DOKTOR Svoboda."
Svatý Petr se nedal obměkčit a poslal jej na konec fronty. Po chvilce k frontě zezdola dorazil Dr. Nováček a i on vykonal stejnou anabázi jako Dr. Svoboda. Když pak oba stáli na konci fronty a nadávali, objevil se třetí chlápek v bílém plášti a se stetoskopem kolem krku, prošel kolem fronty, řekl něco Petrovi a prošel dovnitř.
To oba doktory na konci řady pěkně naštvalo a začali nadávat nahlas:
  "No tedy, tohle snad není možné. Jakto, že zrovna MY musíme čekat a on ne?"
Chlápek, co stál kus před nimi ve frontě a poslouchal jejich remcání, povídá:
  "Toho si nevšímejte. To je Bůh a myslí si, že je doktor."