Jeden rabín a dva kněží si jednou v rámci sbližování církví vyrazili na výlet. Byl horký letní den a tak nakonec celí zpocení s radostí uvítali fakt, že dorazili k malému rybníku s docela čistou a hlavně příjemně chladivou vodou. Široko daleko nikdo nebyl, takže vlezli do vody nahatí. Když vylezli ven, vzpomněli si, že o kousek dál na kraji lesa rostou maliny. Protože se chtěli ještě jednou vykoupat, rozhodli se, že na maliny dojdou nazí. Co čert nechtěl, zrovna uprostřed louky si všimli, že cestě jde skupinka ženksých z města. Rozběhli se tedy zpátky. Oba kněží si přitom rukama schovávali intimní partie, zatímco rabín si schovával tvář. Kněží se tomu pak velice podivovali a rabín povídá:
  "No nevím, pánové, jak je to u vás, ale v mé kongregaci je to tvář, podle které mě může někdo poznat."