Umřel takhle jednou nějaký pan Cipro - dlouholetý trenér Slavie. V nebi ho zavedou k takovému malému domku, spíš kůlně, kde přes okno visí stará potrhaná slávistická vlajka. Bůh povídá:
"Tak, Cipro, tohle je tvůj dům. Važ si ho, málo lidí má to štěstí, že tu má vlastní bydlení."
Cipro se tak kouká na tu barabiznu a pak se podívá nahoru na kopec a vyvalí oči. Stojí tam třípatrová vila, celá ověšená sparanskými vlajkami a prapory. Cipro se hned začne rozčilovat:
"To je nějaká spravedlnost? Já dostanu takovouhle barabiznu a Chovanec tady má tak nádhernou vilu!"
Bůh se na něj tak podívá a říká:
"Uklidni se. To není Chovancovo. To je můj dům."