Jede pankáč v autobuse a vidí jeptišku. Tak k ní jde blíž a povídá: "Hele, jeptiško, dneska je tak krásně, pojď si zašukat." Ta se vod něj odvrátí a na zastávce "U kláštera" vystoupí. Druhej den to samý, třetí den totéž. Pankáč vystoupí celej zničenej na konečný a autobusák se ho ptá: "Ty máš nějakej problém, co?" Tak se daj do řeči, pankáč mu všechno řekne a nakonec mu autobusák povídá: "To máš jednoduchý. Počkej si na ní u kláštera u cesty v tom křoví v neděli v jedenáct hodin. To jde zrovna od zpovědi a bránit se nebude." Tak to pankáč taky přesně udělal. čeká tam, na sobě prostěradlo a už vidí jeptišku. Vylítne na ní a zahuláká: "Ha, já jsem duch svatý. Pojď si se mnou zašukat!" a jeptiška na to: "Víš, duchu svatý, ráda bych ale mám krámy, tak snad jedině zezadu..." Zalezou do křoví, pankáč jí to udělá jednou, dvakrát,... pětkrát, už nemůže tak ze sebe strhne prostěradlo a zařve: "Ha, ha, já sem pankáč..." A jeptiška ze sebe strhne hadry a povídá: "Ha, ha, já sem řidič autobusu...!"