Na jedné farmě žil farmář se ženou a třemi syny. Jednoho rána se žena probudila a vidí na louce ležet jedinou jejich krávu, dočista mrtvou. Přepadla ji beznaděj - jak by teď mohla sehnat obživu pro svoji rodinu? Dostala se do velice silné deprese a oběsila se v kuchyni. Když se probudil její muž, také on viděl, co se stalo. Kráva mrtvá, žena mrtvá - naprosto bezvýchodná situace. Popadl pušku a střelil se do hlavy. Nejstarší syn se probudil, spatřil, co se stalo a rozhodl se, že půjde k řece a utopí se. Došel k řece a tam na břehu našel sedět vodní vílu.Ta mu řekla: „Znám příčiny tvého zoufalství. Pokud se semnou pětkrát v řadě pomiluješ, pomocí kouzel oživím tvé rodiče i krávu.“
Syn souhlasil, ale po čtvrtém vyvrcholení se zhroutil a nebyl schopen dál pokračovat. Víla ho tedy vtáhla do vody a utopila. Další syn se probudil a také se rozhodl utopit se. U řeky jej také oslovila víla: „Když se semnou desetkrát pomiluješ, všechno napravím.“
Tak to mladík zkoušel, vydržel sedmkrát, ale víle to nestačilo a i jeho utopila. Když se nejmladší syn probudil a zjistil, že kráva i rodiče jsou mrtvi a bratři zmizeli, také se vydal k řece. Víla tam na něj už čekala a povídá: „Viděla jsem, co všechno se stalo, ale mohu to všechno napravit, pokud se semnou patnáctkrát pomiluješ.“
Mladík odpověděl: „To je všechno? Jen patnáctkrát pomilovat? Proč ne dvacetkrát?“
Vílu to poněkud zarazilo a mladík pokračoval:
„Sakra, proč ne pětadvacetkrát?“
Víla váhala s odpovědí a mladík přidal: „Co takhle třicetkrát?“
„Dost!! Dobře, když mě třicetkrát pomiluješ bez odpočinku, tak všechny oživím.“
Teď se ale zarazil mladík: „Hele, moment. Jak mi ale zaručíš, že třicetkrát v řadě tě nesloží, tak jako to složilo tu krávu?“