Jednou cikán chytal ryby. Když už měl dost, začal balit věci, když v tom něco zabralo. Vytáhl to z vody a kouká: zlatá rybka. Nerozpakoval se, odstranil háček a hodil ji do vody. Potom se obrátil, že půjde domů. V tom se za ním ozve: "halo, dobrý člověče, splním ti tři přání za to, žes
mi zachránil život!" Cikán ale jen mávl rukou a řekl, že je v životě zcela spokojený a má všeho dostatek, nicméně rybka stále naléhala, a si něco přeje. "No tak dobre, ked inak nedáš, chcel by som pekny dom, peknu zenu a pekne auto", odvětil cikán. "Dobrá tedy, vše bude jak sis přál..." , na to rybka. V půli cesty se ale cikán zastavil a řekl si: "Vždy já tej rybke ani nepodakoval!" Vrátil se tedy a vše napravil. Rybka se dlouho divila, že se jí to ještě nestalo, aby se někdo vrátil a podekoval. Byla tak nadšená, že cikánovi nabídla ještě jedno přání. Cikán ale nechtěl, že je už šastný člověk a že chce žít takto až do smrti, přivydělávajíc si poctivou prací. Rybka ale byla neoblomná, a prý si přeje jakoukoliv blbost. "Keď inak nedaš, rybka, tak mi ho vykur." Rybka se jala vykonávat přání a najednou jí začaly růst vlasy, ruce, nohy, obličej, " a zrazu pozerám, predo mnou klačí osemročné dievčatko, naozaj, pan sudca, naozaj si to nevymyšlám........."