V prvním ročníku na medicíně přednáší profesor a povídá:
  "Pánové a dámy, v medicíně je ze všeho nejdůležitější pozorování. Jako lékaři musíte být velmi pozorní a vnímaví na události, barvy, vůně a chuti."
Nato zvedl z katedry kádinku se žlutou, čirou tekutinou:
  "Tohle je lidská moč."
Strčil do kádinky prst, poté ho olízl. Celá posluchárna vyvalila oči, někteří je znechuceně odvrátili. Profesor podal kádinku studentovi na kraji první řady. Ten, stejně jako po něm všichni ostatní, nakonec nechal zvítězit své lepší, studijní já, strčil do kádinky prst a olízl ho. Když kádinka oběhla celou posluchárnu, profesor s úsměvem pravil:
  "Máte za sebou první lekci z pozorování. Bohužel, nikdo z vás nebyl dost pozorný. Kdybyste mě opravdu dobře sledovali, všimli byste si, že do kádinky jsem namočil ukazováček, ale olízl jsem si prostředníček."