Honza vyrazí do světa a dojde na rozcestí u černého lesa. Tři cesty vedou na všechny strany, po čtvrté přišel. Stojí, rozhlíží se a najednou vidí stařenku sedět na kameni.
  "Honzíčku, dej mi kousek chleba a já ti povím, kudy máš jít," řekla stařenka.
  "Babi, vypij vědro vody, a já ti dám chleba," říká chytrý Jenda.
Babka vezme vědro vody a pije, pije, pije, až to vypije.
  "Honzíčku, dej mi kousek chleba a já ti povím kudy."
  "Babi, vypij ještě jedno vědro a já ti dám buchtu."
Babka zase vezme vědro vody a pije, pije, pije, až to vypije. A zase:
  "Honzíčku, dej mi, prosím, už kousek té buchty, abych ti mohla říci, kudy máš jít."
  "Babi," povídá promyšleně Honza, "vypij ještě jedno a já ti dám všechno, co mám."
Babka vezme vědro, pije, pije, pije a v polovině to položí a říká:
  "Už nemůžu."
Honza hbitě využil situaci a povídá:
  "Babi, tys neměla hlad, tys měla žízeň!"