Jde paní blíže neurčeného věku večer po městě. Přichází na roh parku a přemýšlí: Už je tma a údajně v parku řádí nějaký násilník, který už znásilnil několik žen. Nakonec zvítězí lenost a paní se vydá parkem. Když je skoro uprostřed parku, na dohled proti ní se objeví postava muže, který se při chůzi mírně kolébá a má doširoka roztažené ruce. Paní ztuhne a začíná litovat, že park neobešla. Muž se stále přibližuje. Teď už žena začíná uvažovat logicky. Napadne ji, že má na sobě nový kostým i spodní prádlo. Když se muž stále přibližuje a je jasné, že se znásilnění nevyhne, rozhodne se, že zachrání alespoň oblečení a začne se svlékat. Za chvíli již stojí celá nahá na cestičce v parku a očekává nejhorší. Muž se dopotácí k ní a povídá: "Uhni, strašidlo, nesu sklo!"