V jednom malém městě povolal právník k soudu jako svědka jednu starou paní. Když složila přísahu, ptá se jí:
  "Paní čermáková, znáte mne?"
  "Ale ano, samozřejmě. Znám vás od plenek. A abych pravdu řekla, jste pro mne velikým zklamáním. Lžete, zahýbáte své ženě, manipulujete lidmi, pomlouváte je. Myslíte si, že jste velké zvíře, a přitom jste tak pitomý, že vám nedojde, že z vás nikdy nebude nic než mizerný maloměstský právník."
Právník vytřeštil oči. Když se vzpamatoval z prvního šoku, rychle se ptá:
  "Paní čermáková, znáte právníka žalovaného?"
  "Ano, znám pana Vorlíčka ještě z doby, kdy neuměl chodit. Občas jsem ho jeho rodičům hlídala. A i v něm jsem se zklamala. Je to lenoch, udavač a piják. Nedokáže s nikým slušně vycházet a jeho právnické znalosti jsou tak mizerné, že bez uplácení ještě nikdy nic nedokázal."
V tu chvíli soudce zabušil kladívkem a vyžádal si ticho v soudní síni. Zavolal si oba právníky k sobě a povídá jim tiše:
  "Pánové, jestli se jeden z vás zeptá té paní, jestli mě zná, dám vás okamžitě zavřít pro pohrdání soudem!"