Ožralej děda v hospodě se rozhodne, že už má dost, že už půjde domů. Když se ale chce postavit, spadne zpátky do židle. „Sakra, že bych byl tak ožralej? Tak si dám kafe.“ Vypije kafe a zase se pokouší vstát. Opět bezúspěšně. Tak si dá ještě jedno kafe, u čtvrtýho už ho to nebaví, tak si dá panáka na cestu a že se radši domu doplazí. Plazí se ke dveřím, potichu si odemkne, převleče se, lehne do postele a spí. Ráno ho budí žena: „Tys byl včera zas pěkně satej, co?“
„Jaks to poznala? Vždy jsem byl tak potichu…“
„Ale, ráno tady byla hostinská, že sis zapomněl svůj invalidní vozejk!“