Konal se jednou seminář pro manažery střední úrovně se třiceti účastníky. Při poslední hodině praví lektor:
  "Pánové, na závěr si trochu prověříme úroveň vašeho všeobecného vzdělání. Uvidíme, jak na tom kdo z vás je. Tedy, já řeknu klasický citát a vy odpovíte, kdo jej pronesl."
Začíná: "Od ledu se osvobozují řeky i potoky ..."
Nikdo neví, jen vzadu se hlásí malý Japonec:
  "Johann Wolfgang von Goethe, Faust, Velikonoční procházka 1806!"
Ostatní účastníci uznale mručí. Další otázka:
  "Měsíc vychází, zlatem hvězd se odívá..."
A znovu, jak výstřel z pistole zezadu zazní:
  "Matthias Claudius, Večerní píseň, 1779!"
Manažeři se začínají cítit trapně a dívají se do země. Lektor pokračuje:
  "Pevně přikováni k zemi..."
  "Schiller!" vyrazi Japonec, "Píseň zvonu, 1799!"
To již manažery začíná rozčilovat a jeden v první řadě zamumlá:
  "Zasraní Japonci."
A znovu se ozve známý hlas zezadu:
  "Max Grundig, CeBIT 1982!"